Nakladatelské údaje: Praha: Ikar, 1996
Rozsah: 192 s.
Anotace:
Tato kniha se nejen svým obsahem, ale i celkovým pojetím liší od jiných biografií. Vypráví o soukromém životě císařovny Sissi, jejím způsobu života, denním režimu, o tom, jak se oblékala, jak pečovala o své tělo a vlasy, jak se stravovala, o jejích zálibách, sportovní činnosti, nemocech, kúrách, uměleckém talentu, pověrčivosti, úzkostech a depresích, o jejích cestách i osobách, které ji obklopovaly a sloužily jí a jež si oblíbila. Podává věrný obraz ženy, která se usilovně vyhýbala veřejnému zájmu, dvornímu ceremoniálu a etiketě. Publikace je zpracovaná na základě archivních dokumentů, korespondence a pamětí nejrůznějších lidí, které s Alžbětou přicházeli do styku, a zahrnuje i citáty z císařovnina veršovaného deníku.
Hodnocení:
6/10
Komentář k hodnocení:
Na první pohled působí kniha velice příjemným dojmem a hned na začátku můžeme říci, že přichází s něčím novým. Kromě toho, že zaznamenává život císařovny Alžběty, ukazuje i některé situace, kterým se jiné publikace tolik nevěnují. Kapitoly, které informují o císařovnině šatníku či o jejím jídelníčku jsou velice zajímavé, nicméně o nich se zmiňují i jiní autoři. Skutečným přínosem jsou pak kapitoly, které následují až po císařovnině smrti, tedy kapitoly č. 13 a 14. Ve té 13. se věnuje Alžbětiným komorným a blízkým osobám, v té 14. zase portrétům a jejím darům. Zde, byť se jedná o opravdu malou část knihy, jde opravdu o velký přínos knihy. Ostatní kapitoly by byly samy o sobě také poutavě napsané, nicméně je potřeba i zmínit poměrně velké množství negativ, na které jsme si těžko zvykali. Při čtení první kapitoly vás zaujme, že autorka používá místo kulatých závorek lomítka. Jsme přesvědčeni, že to komplikuje četbu, neboť se to těžko odděluje od ostatního textu. Ale asi nemáme tak vytrénované oko. Dalším negativním bodem, který se většinou právě nachází v oněch „lomítkových“ závorkách, jsou nevhodné poznámky. Uveďme několik příkladů, kdy jsou tyto poznámky zmatečné (např. na straně 80 je poznámka v závorce s textem „v kalhotách“, a z kontextu nelze poznat, zda horolezkyně vystoupila na hory v kalhotách jako jedna z několika, nebo zda byla první, která vylezla na hory právě v kalhotách) či jsou přímo nevhodné a zbytečné (např. na straně 96, kdy autorka cituje báseň There’s somebody coming upstairs!, je zbytečná poznámka u verše „měkké světlo tiše září…“, kde má autorka či překladatelka nutkavou snahu čtenáři oznámit, že se jedná o visací lampu). Podařilo se nám také nalézt určité zlehčování textu, když autorka na straně 86 píše, že „cestovala 17. listopadu 1860 přes Antwerpy do Funchalu na ostrově Madeira, na místo, kde měl o pár let později její prasynovec císař Karel podlehnout zápalu plic“. Zde pravděpodobně došlo k chybnému překladu, neboť oněch „pár let“ je téměř 62 let, což už opravdu několik málo není. Jestli jsou uvedené poznámky poněkud marginální, dostáváme se k bodům, které jsou v některých případech na pováženou. Tak např. si můžete přečíst o detailním rozboru moči císařovny. Ona posedlost zaznamenat nějakou senzaci se stala až přehnanou. Jinde už to jde tak daleko, že si např. na straně 119 dovolí autorka tvrdit, že Sisi ovládala češtinu. Jestli umět několik slovíček česky znamená pro autorku ovládat jazyk, pak asi všichni umíme několik nejen světových jazyků. Poněkud směšně pak také působí, když autorka (možná chyba redakce) na jedné straně píše o Františce Feifalikové, a posléze z ní udělá Franzisku Feifalikovou (s. 151). Tyto nejen drobné chyby srážejí knihu dost nízko, protože jsou převážně laciné a zbytečné. A ještě malá poznámka na závěr. Klidně si můžete k hodnocení připsat jeden bod navíc, neboť jsme přesvědčeni, že na „lomítkové“ závorky se dá zvyknout, nám však jejich užití silně nevyhovovalo.