Nakladatelské údaje: Vitalis, 2016

Rozsah: 80 s.

Anotace:

Císař František Josef I. vtiskl době svého panování výraznou pečeť a stal se posléze ztělesněním starého Rakouska 19. století. Pozvednut na trůn v roce 1848 jako mladý princ, vládl císařství pevnou rukou plných 68 let. Přes četné rány osudu přivedl monarchii k rozkvětu a nakonec k zániku. Smysl svého úřadu spatřoval v ochraně svých národů před jejich politiky. Když roku 1916 zemřel, ztratilo Rakousko-Uhersko jako mnohonárodnostní stát to nejdůležitější, co je drželo pohromadě. V této knize jsou s historickou ostrostí i jistou literární licencí vylíčeny nejtřpytivější dny i nejhořčejší tragédie životního příběhu Františka Josefa. Je to biografie, jejíž největší předností je její stručnost a zároveň výstižnost.

Hodnocení:

7/10

Komentář k hodnocení:

Hned na úvod je třeba říci, že tato kniha nemá sloužit jako komplexní životopis císaře Františka Josefa I. S 80 stranami by to byl výsměch. I v anotaci naleznete zmínku, že jde o biografii, „jejíž největší předností je její stručnost a zároveň výstižnost“. S tím můžeme naprosto souhlasit. Celé vydání nám spíše připadá jako stručná příručka pro turisty, a je potřeba tuto knihu takto brát. Proto i samotné hodnocení se může zdát poměrně vysoké, ale vzhledem k vytyčeným cílům dle nás odpovídá. Největší předností této publikace je obrazový materiál. Ten je na té nejvyšší úrovni a čtenáři předkládá mnoho známých i méně známých obrazů, fotografií či dokumentů. Na tomto, tedy zaujmout na první pohled, je celá kniha založena. Nicméně i v textu, ačkoli nedominuje jako u ostatních publikací, jsou informace, které kupříkladu ani ve velkých biografiích nenaleznete. Tak například na straně 34 jsou zobrazeny zážitky při otevření Suezského průplavu roku 1868. Na tak útlou knihu je to opravdu výkon. K tomu všemu si můžeme připočíst i opravdovou čtivost jednotlivých kapitol, které opravdu ve stručnosti (cca jedna kapitola maximálně na dvě strany) působí komplexně a uzavřeně. Autorka se však dopustila i drobných chybiček, kterým se dalo zřejmě i poměrně jednoduše zabránit. Když se například na straně 6 zmiňuje o šestiletém arcivévodovi, sděluje čtenáři, že se dítě nachází před dědečkem. Jednoduchými počty zjistíme, že to nebylo možné (arcivévoda František Josef Karel se narodil 18. srpna 1830, císař František I. zemřel 2. března 1835 – dítěti tak nebylo ani 5 let). Další chybičku jsme nalezli na straně 17, kde byl údajně kníže Alfred Windischgrätz roku 1854 představen jako jeden z prvních císařovně Alžbětě. To také nebylo možné, neboť po odvolání z velení armády roku 1849 se s císařem rozkmotřil takovým způsobem, že spolupráce již nebyla možná. I přes tyto drobné chybičky však dáváme slušné hodnocení, neboť pozitiva této publikace jsou velice výrazná.