Ženský pohled na vojnu
Žofie Chotková byla pro svého manžela arcivévodu Františka Ferdinanda d’Este vším. V mnoha případech se stala i jeho rádcem, což však také vzbuzovalo obavy z ovlivňování. Když v létě roku 1908 František Ferdinand diskutoval se svými poradci o anexi Bosny a Hercegoviny v salcburské rezidenci Blühnbach, stavěl se arcivévoda proti anexi. Svůj názor však nemohl prosadit u šéfa generálního štábu Conrada von Hötzendorf, a proto prohlásil: „Tuto záležitost je možné nahlížet z několika rozličných názorových stanovisek, počkejte, pošlu vám svou ženu.“ Žofie Chotková brala v potaz důvody, proč obsadit území, ale velice zdařile obhajovala manželovo stanovisko. „Z ní mluvila matka rodiny, která se bojí o manžela a děti. Argumenty vojáků se postavily proti argumentům lidskosti a ženského slitování s oběťmi války.“ Přítomný mužům však její přesvědčivost byla nepříjemná, a proto důstojník generálního štábu Alexander von Brosch-Aarenau prohlásil: „Do vojenských rozhodnutí by se neměly míchat dámy.“ Žofie svou řeč okamžitě přerušila a opustila místnost. Následník trůnu okamžitě nařídil Broschovi, aby se vrátil do Vídně. Ten poslechl a ihned nabídl písemnou rezignaci, která byla vzápětí přijata.
Literatura: HAMMONDOVÁ, B. Největší milostný příběh na dvoře habsburském: František Ferdinand a Žofie Chotková. Praha 2004. 150 s.