Nová země
V druhé polovině 19. století a na počátku 20. století postihla evropské státy horečka koloniálně expandovat. Té podlehly i takové státy jako Německo či nově sjednocená Itálie. Avšak ani Rakousko-Uhersko nebylo výjimkou, i když velice skromnou. Na rozdíl od ostatních států však byly tyto expanze ryze soukromou záležitostí dobrodruhů a podobaly se spíše objevování neznámých končin, než koloniálnímu dobývání a panování. Na prvním místě v tomto ohledu stojí jednoznačně arcivévoda Ferdinand Maxmilián, bratr císaře Františka Josefa I. Ten v letech 1857-1859 podnikl se svou fregatou Novara mnoho expedic nejen po Středozemním moři. Maxmiliánovy expedice zajisté sloužily k mnoha inspiracím – známé jsou například cesty do Afriky, které podnikl Emil Holub. Vrchol těchto expedic můžeme spatřovat v expedici pod záštitou arcivévody Rainera, rakouské Akademie věd a Geografické společnosti, která se uskutečnila v letech 1872-1874. Loď Tegetthoff si dokonce kladla za cíl objevit severní cestu kolem Asie do Beringovy úžiny. Úkol se sice nezdařil, zato ale byla objevena nová země (30. srpna 1873), která nese dodnes jméno Františka Josefa. V Zemích Františka Josefa se nachází například Rudolfův ostrov či Teplický záliv. O cestě kolem světa, kterou podnikl následník trůnu František Ferdinand d’Este v letech 1892-1893 se dochoval i vlastnoruční deník cesty, jejímž autorem je samotný František Ferdinand.
Literatura: URBAN, O. František Josef I. Praha 1991, 145-146 s.
Zdroj obrázku: cs.wikipedia.org